HUDBA
LORDI

- Nástroje
- Baskytara
- Zpěv
- Kytara
- Klávesy
- Baskytara
- Bicí
- Baskytara
- Klávesy
- Baskytara
- V letech
- 1996-1996
- 1996-?
- 1996-?
- 1997-2005
- 1999-2002
- 2000-?
- 2002-2005
- 2005-?
- 2005-?
O skupině
Tato hard rocková skupina vznikla před jedenáctii lety ve finském Rovaniemu. Jejich prvního alba Get Heavy, které vydali u Sony BMG Finlad v roce 2002, se ve Finsku prodalo na 40 000 kusů. Velký posun v jejich kariéře ale znamenal především tento rok ,kdy se v Řecku s písní Hard Rock Hallelujah zúčastnili evropské hudební soutěže Eurovision Song Contest.
Už jen jejich výběr pro tuto soutěž budil ve Finsku rozpaky a ležel některým kritikům tak v žaludku, že zažádali o zásah finské prezidentky Tarjy Halonenové. I v Řecku se dělo něco podobného. Ozývaly se dokonce názory, že Lordi jsou satanisté. Skupina ale toto nařčení odmítla s tím, že s písněmi jako Devil is a Loser a Hard Rock Hallelujah jimi mohou být jen těžko.
Lordi nakonec všem svým odpůrcům ukázali a s náskokem 44 bodů na druhého zpěváka Dimu Bilana, reprezentujícího Rusko s písní Never Let You Go s přehledem vyhráli a získali nejvíce bodů v prozatímní historii této soutěže.
Skupina si zakládá především na svých bizardních kostýmech ve stylu KISS v kterých nejenom vystupuje, ale podává i rozhovory. Publikování svých fotografií „v civilu“ pokládá za urážku a za pokusy zničit svoji image. A takovéto chování se nelíbí ani jejich fanouškům. Když v květnu 2006 dva finské magazíny otiskly tváře členů skupiny, těžce na to doplatili. Na jejich hlavu se snesla taková čtenářská kritika, že se museli okamžitě omluvit a slíbit, že se už nikdy nic podobného nebude opakovat...
Už jen jejich výběr pro tuto soutěž budil ve Finsku rozpaky a ležel některým kritikům tak v žaludku, že zažádali o zásah finské prezidentky Tarjy Halonenové. I v Řecku se dělo něco podobného. Ozývaly se dokonce názory, že Lordi jsou satanisté. Skupina ale toto nařčení odmítla s tím, že s písněmi jako Devil is a Loser a Hard Rock Hallelujah jimi mohou být jen těžko.
Lordi nakonec všem svým odpůrcům ukázali a s náskokem 44 bodů na druhého zpěváka Dimu Bilana, reprezentujícího Rusko s písní Never Let You Go s přehledem vyhráli a získali nejvíce bodů v prozatímní historii této soutěže.
Skupina si zakládá především na svých bizardních kostýmech ve stylu KISS v kterých nejenom vystupuje, ale podává i rozhovory. Publikování svých fotografií „v civilu“ pokládá za urážku a za pokusy zničit svoji image. A takovéto chování se nelíbí ani jejich fanouškům. Když v květnu 2006 dva finské magazíny otiskly tváře členů skupiny, těžce na to doplatili. Na jejich hlavu se snesla taková čtenářská kritika, že se museli okamžitě omluvit a slíbit, že se už nikdy nic podobného nebude opakovat...
KORPIKLAANI -
Korpiklaani (finsky lesní klan) je finská folk metalová skupina z Lahti založená v roce 1993 pod jménem Shaman. Zakladatelem kapely byl zpěvák a kytarista Jonne Järvelä. Do roku 2003 hrála kapela písně se sámskými texty, zatímco od této doby (kdy byl název změněn na "Korpiklaani" pro odlišení dnes už neexistující brazilské kapely Shaaman) jsou texty psány anglicky a finsky. Hlavními tématy písní je finská a laponská příroda, mýty Finů a Sámů a pro Finsko typický alkohol. Především v éře Shaman, ale i nyní užívá občas Järvelä jako jeden ze stylů zpěvu také sámský joik.



![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Kapela Rammstein se začala skládat začátkem roku 1994. Její vznik inicioval kytarista Richard Kruspe, bubeník Christoph Schneider a baskytarista Oliver Riedel. Později se k nim přidal klávesák Christian Flake Lorenz, kytarista Paul Landers a zpěvák Till Lindemann. Název skupiny je odvozen od malé vesničky Ramstein v Německu, ve které má jednu ze svých základen americká armáda. Ta, v roce 1988, uspořádala leteckou přehlídku, při které se jedno z letadel zřítilo a způsobilo neštěstí, které si vyžádalo více než 80 lidských životů. Tehdy ještě bezejmenná kapela o tom složila písničku, podle které jim známí začali říkat Ramstein. Aby se odlišili od místa katastrofy, přidali si ještě jedno písmenko "m" navíc. S trochou sebezapření, se tento název dá přeložit do češtiny jako "beranidlo".
Šestice východoněmců (Paul Landers se narodil v Bělorusku, ale vyrůstal v Německu) zaujala na koncertech pyrotechnickými efekty, jež připravuje Till Lindemann (má na to certifikát), a dokonale sladěnými kostýmy. Jejich prvním demosnímkem byla skladba "Schwarzes Glas". Své první album šestice nahrávala v březnu roku 1995 ve Stockholmu, ve studiích firmy Polar-Studio, za dohledu producenta Jacobea Hellnerea, známého spoluprací se švédskou skupinou Clawfinger, které Rammsteini zprvu dělali předkapelu na jejich koncertech.
V říjnu 1995 se na pultech objevil jejich první singl "Du riechst so gut" a zhruba měsíc poté albový debut "Herzeleid". Již tehdy začaly zaznívat první kritické hlasy, zda se náhodou nejedná o fašisticky orientovanou skupinu. Jako jeden z důkazů byl omílán i nevinný obal prvního CD, který prý zobrazuje postavy čisté árijské rasy. Kapela se však těmto útokům bránila tím, že stojí zcela mimo politické dění, a že se do ní ostatní navážejí jen proto, že jsou Němci. V říjnu 1995 Rammstein vyrazili na první turné a po měsíční pauze se představili i mimo Německo jako předkapela Clawfinger v pražském Edenu. V prosinci 1995 si zopakovali šňůru po Německu, na které už nebyli pouze předkapelou, ale hlavními hvězdami večera.
1996 - 1999
Celosvětový úspěch kapely svým způsobem započal v srpnu 1996 režisér David Lynch, který zařadil jejich skladby "Heirate mich" a "Rammstein" na soundtrack filmu Lost Highway. Rammstein se ocitli ve společnosti takových hvězd, jako jsou např. Marilyn Manson, David Bowie, Nine Inch Nails nebo Angel Badalamenti.
27. září 1996 skupina odehrála svůj stý koncert v berlínské aréně zvaný "100 Jahre Rammstein" a v listopadu 1996 šestice odjela na Maltu připravovat druhé elpíčko "Sehnsucht", jež se na pulty dostalo v červenci 1997. K velmi dobře přijatým videoklipům patří zejména "Engel" a vzniká remix skladby "Stripped" od Depeche Mode, který mimochodem hrají na koncertech dodnes. Po natočení nové verze "Du riechst so gut", nazvané "Du riechst so gut ´98", se Rammstein vydali na turné po Americe a po západní Evropě. V červnu 1998 vychází singlová kolekce "Original Single Kollektion", která obsahuje singly "Du riechst so gut", "Seemann", "Engel", "Engel (Fan Edition)" "Du hast" a "Das Modell", který obsahuje také plakát.
V srpnu 1998 bylo v Parkbuhne Wuhlheide u Berlína natočeno před 17-tisíci diváky vystoupení nazvané "Live aus Berlin"", jež se v podobě živého cédéčka dostalo k fanouškům v srpnu 1999 a o tři měsíce později vyšlo i jako koncertní DVD, které obsahuje celý koncert a perličkou je tzv. multikamera mód a rozhovor s R+, ve kterém mimochodem říkají, že natočí maximálně 3 alba. Téhož roku o sobě Rammstein dávají celosvětově vědět svojí skladbou "Du hast", jež byla mimo jiné zařazena na soundtrack ke kultovnímu filmu The Matrix. Tato skladba se prakticky stala hymnou R+.
2000 - 2003
Od května 2000 kapela připravovala v Jižní Francii album "Mutter", jež bylo dokončováno v belgickém studiu Galaxy Studios. Vánoční trh obohatil DVD singl "Links 2 3 4". V březnu 2001 vyšla třetí komerčněji pojatá řadovka "Mutter". V červnu 2001 Rammstein absolvovali "Mutter tour" po Evropě a v jehož rámci se 12. června představili na Strahovském stadionu jako předkapela AC/DC. Půl roku poté se 12. listopadu 2001 vrátili do Prahy, kde v Paegas Aréně předvedli velkolepou ohnivou show.
V roce 2002 se od Rammstein prosadili dvě písně na deskách k filmům. Součástí soundtracku Resident Evil se stala skladba "Halleluja" a ve filmu xXx (Triple X) si dokonce zahráli. Natáčení se uskutečnilo na hranicích ČR s Německem (kostel ve Výsluní na Chomutovsku), trvalo 2dny a komparzisté byli Češi.
24. listopadu 2003 bylo vydáno souhrnné DVD historie Rammstein "Lichtspielhaus", překládané do angličtiny jako "Moviehouse". Obsahem byli všechny dosavadní videoklipy včetně choulostivého "Stripped", ukázek z koncertů, reklam, interview ....
2004 - 2005
V roce 2004 se Rammstein opět ukazují na scéně a tím vyvracejí spekulace o rozpadu kapely, které se objevovaly skoro všude kde se jen dalo. Ve svém pilotním singlu "Mein Teil" k album "Reise, Reise" ukazují jistý druh lásky z pohledu německého kanibala, který si přes internet našel svou obět. Klip se nevyhl cenzuře. 6.9.2004 příchází 2. singl z alba s názvem "Amerika",
který vystihuje refrém: "We're all living in Amerika, Amerika ist wunderbar..." samozřejmě je to myšlené ironicky. Mnozí nedočkavci se dočkali 27.9.2004, kdy vychází "Reise, Reise", které ale hodně tzv. "Rammstein fanoušků" pohoršilo, urazilo, ale když to vemete do důsledku, album by bylo oblíbenější mezi těmito fanoušky, kdyby se R+ neuchýlili do hlubin ještě vetší komerce než u předchozího alba Mutter. 22. listopadu vychází singl "Ohne dich", který doprovází smutný klip, ve kterém Till zemře. Za tento klip byli nominováni na německé hudební ceny Echo.
1.11.2004 Rammstein započali "tour Reise, Reise" v německém Mannheimu, projeli půl Evropy, až dorazili 3.12.2004 do T-Mobile Areny v Praze, kde Čechům (Slovákům, Němcům, Polákům...) ukázali proč sou nejlepší a že nové album se dá zahrát skvěle i živě, samozřejmě doplněné hity ze strarších desek.
22.2.2005 se vrátili do ČR koncertem v ostravské Čez Aréně, kde byla plánována jedna ze zastávek evropské šňůry se supportem Apocalypticou. Původní datum ostravského koncertu bylo 28.2.2005, ale kvůli summitu v Bratislavě (Bush x Putin) se koncert přesunul. 28.2.2005 vychází singl "Keine Lust".
Rammstein v říjnu vypustili singl "Benzin" s klipem, který se fanouškům moc nezalíbil. Po singlu následovalo očekávané album "Rosenrot", které sklidilo u většíny fanoušků celkem kladné hodnocení. Následoval druhý singl, který nese název "Rosenrot" s celkem brutálním klipem, který byl i cenzurován.
Šestice východoněmců (Paul Landers se narodil v Bělorusku, ale vyrůstal v Německu) zaujala na koncertech pyrotechnickými efekty, jež připravuje Till Lindemann (má na to certifikát), a dokonale sladěnými kostýmy. Jejich prvním demosnímkem byla skladba "Schwarzes Glas". Své první album šestice nahrávala v březnu roku 1995 ve Stockholmu, ve studiích firmy Polar-Studio, za dohledu producenta Jacobea Hellnerea, známého spoluprací se švédskou skupinou Clawfinger, které Rammsteini zprvu dělali předkapelu na jejich koncertech.
V říjnu 1995 se na pultech objevil jejich první singl "Du riechst so gut" a zhruba měsíc poté albový debut "Herzeleid". Již tehdy začaly zaznívat první kritické hlasy, zda se náhodou nejedná o fašisticky orientovanou skupinu. Jako jeden z důkazů byl omílán i nevinný obal prvního CD, který prý zobrazuje postavy čisté árijské rasy. Kapela se však těmto útokům bránila tím, že stojí zcela mimo politické dění, a že se do ní ostatní navážejí jen proto, že jsou Němci. V říjnu 1995 Rammstein vyrazili na první turné a po měsíční pauze se představili i mimo Německo jako předkapela Clawfinger v pražském Edenu. V prosinci 1995 si zopakovali šňůru po Německu, na které už nebyli pouze předkapelou, ale hlavními hvězdami večera.
1996 - 1999
Celosvětový úspěch kapely svým způsobem započal v srpnu 1996 režisér David Lynch, který zařadil jejich skladby "Heirate mich" a "Rammstein" na soundtrack filmu Lost Highway. Rammstein se ocitli ve společnosti takových hvězd, jako jsou např. Marilyn Manson, David Bowie, Nine Inch Nails nebo Angel Badalamenti.
27. září 1996 skupina odehrála svůj stý koncert v berlínské aréně zvaný "100 Jahre Rammstein" a v listopadu 1996 šestice odjela na Maltu připravovat druhé elpíčko "Sehnsucht", jež se na pulty dostalo v červenci 1997. K velmi dobře přijatým videoklipům patří zejména "Engel" a vzniká remix skladby "Stripped" od Depeche Mode, který mimochodem hrají na koncertech dodnes. Po natočení nové verze "Du riechst so gut", nazvané "Du riechst so gut ´98", se Rammstein vydali na turné po Americe a po západní Evropě. V červnu 1998 vychází singlová kolekce "Original Single Kollektion", která obsahuje singly "Du riechst so gut", "Seemann", "Engel", "Engel (Fan Edition)" "Du hast" a "Das Modell", který obsahuje také plakát.
V srpnu 1998 bylo v Parkbuhne Wuhlheide u Berlína natočeno před 17-tisíci diváky vystoupení nazvané "Live aus Berlin"", jež se v podobě živého cédéčka dostalo k fanouškům v srpnu 1999 a o tři měsíce později vyšlo i jako koncertní DVD, které obsahuje celý koncert a perličkou je tzv. multikamera mód a rozhovor s R+, ve kterém mimochodem říkají, že natočí maximálně 3 alba. Téhož roku o sobě Rammstein dávají celosvětově vědět svojí skladbou "Du hast", jež byla mimo jiné zařazena na soundtrack ke kultovnímu filmu The Matrix. Tato skladba se prakticky stala hymnou R+.
2000 - 2003
Od května 2000 kapela připravovala v Jižní Francii album "Mutter", jež bylo dokončováno v belgickém studiu Galaxy Studios. Vánoční trh obohatil DVD singl "Links 2 3 4". V březnu 2001 vyšla třetí komerčněji pojatá řadovka "Mutter". V červnu 2001 Rammstein absolvovali "Mutter tour" po Evropě a v jehož rámci se 12. června představili na Strahovském stadionu jako předkapela AC/DC. Půl roku poté se 12. listopadu 2001 vrátili do Prahy, kde v Paegas Aréně předvedli velkolepou ohnivou show.
V roce 2002 se od Rammstein prosadili dvě písně na deskách k filmům. Součástí soundtracku Resident Evil se stala skladba "Halleluja" a ve filmu xXx (Triple X) si dokonce zahráli. Natáčení se uskutečnilo na hranicích ČR s Německem (kostel ve Výsluní na Chomutovsku), trvalo 2dny a komparzisté byli Češi.
24. listopadu 2003 bylo vydáno souhrnné DVD historie Rammstein "Lichtspielhaus", překládané do angličtiny jako "Moviehouse". Obsahem byli všechny dosavadní videoklipy včetně choulostivého "Stripped", ukázek z koncertů, reklam, interview ....
2004 - 2005
V roce 2004 se Rammstein opět ukazují na scéně a tím vyvracejí spekulace o rozpadu kapely, které se objevovaly skoro všude kde se jen dalo. Ve svém pilotním singlu "Mein Teil" k album "Reise, Reise" ukazují jistý druh lásky z pohledu německého kanibala, který si přes internet našel svou obět. Klip se nevyhl cenzuře. 6.9.2004 příchází 2. singl z alba s názvem "Amerika",
který vystihuje refrém: "We're all living in Amerika, Amerika ist wunderbar..." samozřejmě je to myšlené ironicky. Mnozí nedočkavci se dočkali 27.9.2004, kdy vychází "Reise, Reise", které ale hodně tzv. "Rammstein fanoušků" pohoršilo, urazilo, ale když to vemete do důsledku, album by bylo oblíbenější mezi těmito fanoušky, kdyby se R+ neuchýlili do hlubin ještě vetší komerce než u předchozího alba Mutter. 22. listopadu vychází singl "Ohne dich", který doprovází smutný klip, ve kterém Till zemře. Za tento klip byli nominováni na německé hudební ceny Echo.
1.11.2004 Rammstein započali "tour Reise, Reise" v německém Mannheimu, projeli půl Evropy, až dorazili 3.12.2004 do T-Mobile Areny v Praze, kde Čechům (Slovákům, Němcům, Polákům...) ukázali proč sou nejlepší a že nové album se dá zahrát skvěle i živě, samozřejmě doplněné hity ze strarších desek.
22.2.2005 se vrátili do ČR koncertem v ostravské Čez Aréně, kde byla plánována jedna ze zastávek evropské šňůry se supportem Apocalypticou. Původní datum ostravského koncertu bylo 28.2.2005, ale kvůli summitu v Bratislavě (Bush x Putin) se koncert přesunul. 28.2.2005 vychází singl "Keine Lust".
Rammstein v říjnu vypustili singl "Benzin" s klipem, který se fanouškům moc nezalíbil. Po singlu následovalo očekávané album "Rosenrot", které sklidilo u většíny fanoušků celkem kladné hodnocení. Následoval druhý singl, který nese název "Rosenrot" s celkem brutálním klipem, který byl i cenzurován.
Ruslana Lyzhicko

Věk: 37
Datum narození: 24. 05. 1973
Místo narození: Lvov, Ukrajina
Životopis a pěvecká dráha:
Ruslana Stepanivna Lyzhichko se narodila ve Lvově na západní Ukrajině. Od čtyř let navštěvovala experimentální hudební školu a zpívala v dětské skupině. Mikrofon byla její první hračka. Noty znala dříve než písmena. Její největší dětské vzpomínky jsou spojeny s jejími zkušenostmi na jevišti. To ji utvrdilo v tom, že zasvětí celý svůj život hudbě. Když vystudovala konzervatoř, obdržela dvě kvalifikace na poli hudby jako pianistka a dirigentka symfonického orchestru.
Ruslanin otec pochází z místa na západní Ukrajině z Huculů, obyvatel ukrajinských Karpat. Ti mají jedinečnou kulturu a bohatou historii, která inspirovala Ruslanu k tvorbě písně "Wild Dances" (Divoké tance). Styl Wild Dances je těžko definovatelný, ale může být nazýván "energický ethno tanec."
Píseň "Wild Dances" přinesla Ruslaně vítězství na Eurovizi 2004 a pronikla do mnoha evropských hitparád. Bylo to jasné zosobnění nového Ruslanina stylu. Anglická verze alba "Dyki Tantsi" byla v Evropě vydána na podzim 2004: "Wild Dances (Welcome to my wild world)" = "Divoké tance (Vítejte v mém divokém světě)."
Ruslana byla od začátku roku 2006 donedávna též členkou ukrajinského parlamentu za politickou stranu Nasha Ukraina. Mnoho lidí si myslelo, že opustí vzhledem ke své politické situaci svou hudební kariéru. Ale nestalo se tak. Její fanoušci věděli, že dokáže zvládat mnoho věcí najednou. A nezklamala je. Její hudební kariéra se začala točit kolem nového projektu s názvem "Wild Energy" ("Divoká energie").
Ruslana má ve skutečnosti stále dlouhé černé vlasy. Tento syntetický vzhled je určen pro nový videoklip. Syntetická Ruslana se jmenuje "Lana." Píseň Wild Energy je celkem odlišná od ostatní tvorby a obsahuje mnohem více elektronických zvuků než Wild Dances.
Toto zobrazení Ruslany byla myšlenka ukrajinských spisovatelů science fiction Marina a Sergiy Djachenki, kteří jsou držiteli ocenění "Nejlepší spisovatelé science fiction Evropy" z Glasgow ve Skotsku, 2005. Ruslana se snaží užít tento image v jejich science fiction novele "Wild Energy, Lana."
Děj knihy se odehrává kolem hrdinky Lany, která žije v městě budoucnosti. Lidé v tom to městě, včetně Lany, jsou umělí a potřebují se pravidelně čerpat do svých těl elektrickou energii, aby přežili. Jsou na tom zcela závislí. Lana chce s touto rutinou skoncovat a vydá se hledat divokou energii, počátek transformace.
Ruslana Stepanivna Lyzhichko se narodila ve Lvově na západní Ukrajině. Od čtyř let navštěvovala experimentální hudební školu a zpívala v dětské skupině. Mikrofon byla její první hračka. Noty znala dříve než písmena. Její největší dětské vzpomínky jsou spojeny s jejími zkušenostmi na jevišti. To ji utvrdilo v tom, že zasvětí celý svůj život hudbě. Když vystudovala konzervatoř, obdržela dvě kvalifikace na poli hudby jako pianistka a dirigentka symfonického orchestru.
Ruslanin otec pochází z místa na západní Ukrajině z Huculů, obyvatel ukrajinských Karpat. Ti mají jedinečnou kulturu a bohatou historii, která inspirovala Ruslanu k tvorbě písně "Wild Dances" (Divoké tance). Styl Wild Dances je těžko definovatelný, ale může být nazýván "energický ethno tanec."
Píseň "Wild Dances" přinesla Ruslaně vítězství na Eurovizi 2004 a pronikla do mnoha evropských hitparád. Bylo to jasné zosobnění nového Ruslanina stylu. Anglická verze alba "Dyki Tantsi" byla v Evropě vydána na podzim 2004: "Wild Dances (Welcome to my wild world)" = "Divoké tance (Vítejte v mém divokém světě)."
Ruslana byla od začátku roku 2006 donedávna též členkou ukrajinského parlamentu za politickou stranu Nasha Ukraina. Mnoho lidí si myslelo, že opustí vzhledem ke své politické situaci svou hudební kariéru. Ale nestalo se tak. Její fanoušci věděli, že dokáže zvládat mnoho věcí najednou. A nezklamala je. Její hudební kariéra se začala točit kolem nového projektu s názvem "Wild Energy" ("Divoká energie").
Ruslana má ve skutečnosti stále dlouhé černé vlasy. Tento syntetický vzhled je určen pro nový videoklip. Syntetická Ruslana se jmenuje "Lana." Píseň Wild Energy je celkem odlišná od ostatní tvorby a obsahuje mnohem více elektronických zvuků než Wild Dances.
Toto zobrazení Ruslany byla myšlenka ukrajinských spisovatelů science fiction Marina a Sergiy Djachenki, kteří jsou držiteli ocenění "Nejlepší spisovatelé science fiction Evropy" z Glasgow ve Skotsku, 2005. Ruslana se snaží užít tento image v jejich science fiction novele "Wild Energy, Lana."
Děj knihy se odehrává kolem hrdinky Lany, která žije v městě budoucnosti. Lidé v tom to městě, včetně Lany, jsou umělí a potřebují se pravidelně čerpat do svých těl elektrickou energii, aby přežili. Jsou na tom zcela závislí. Lana chce s touto rutinou skoncovat a vydá se hledat divokou energii, počátek transformace.
Karel Gott
Povolání: Zpěvák
Věk: 71
Datum narození: 14. 07. 1939
Místo narození: Plzeň, Československo
Znamení: Rak
Věk: 71
Datum narození: 14. 07. 1939
Místo narození: Plzeň, Československo
Znamení: Rak
Životopis
Karel Gott je jeden z nejvýznamnějších českých zpěváků, nejmenovaný král české pop music, jehož jméno už pět desetiletí zdobí přívlastek "Zlatý hlas z Prahy. Je jednou z největších legend české hudební scény celé historie a to jak moderní, tak klasické. Současně i jedním z nejvýznamnějších neanglicky zpívajících interpretů populární hudby také ve světovém měřítku a vlastně jediným českým zpěvákem, který se výrazně prosadil i v zahraničí. Neuvěřitelná byla a je jeho popularita, která zasáhla prakticky všechny generace a trvá bez větších výkyvů nebo přestávek už více, než 50 let. Na poli toho hudebního žánru jen těžko najdeme podobná srovnání – v tomto směru je opravdovým fenoménem. Gottovi však rovněž často bývá vyčítána jeho spolupráce s komunistickým režimem.
Dětství a mládí
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni. V mládí toužil stát se malířem a po ukončení školní docházky se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během účňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák – amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil už v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock´n´roll bylo možné slyšet snad jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, avšak dostalo se mu mimořádné nabídky na angažmá v pražských tanečních kavárnách, kde tehdy hrály k tanci ty nejlepší české orchestry (např. K. Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD tak stačil ještě poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.
Počátky jeho působení
V roce 1958 získává první místo v soutěži amatérských zpěváků, ale teprve až v roce 1960 definitivně odchází z ČKD a věnuje se profesionálně již pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studuje až do roku 1963 operní zpěv u prof. Karenina (žáka nejslavnějšího ruského pěvce všech dob – Šaljapina) a do roku 1966 potom dálkově. První opravdové úspěchy ovšem nepřicházejí nijak rychle, u publika budí spíše smíšené a kontraverzní pocity, obecenstvo si těžko zvyká na jeho projev, který se zcela vymyká zažitým trendům v tehdejší taneční hudbě, která tehdy v Česku byla ještě i začátkem 60. let příliš ve stínu staré doby. Teprve až éra twistu v letech 1962 – 64 přinesla do české pop music výrazné oživení ze kterého vzešlo mnoho hvězd a hvězdiček, přestože drtivá většina z nich časem zapadla. Byla to však také šance, na kterou čekal i Karel Gott. Éra divadel malých forem, v nichž se rodila moderní populární hudba.
První úspěchy
V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku na angažmá do toho nejslavnějšího, tehdy ještě nového divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A právě tento fakt znamenal zásadní zlom v jeho karieře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou "Až nám bude dvakrát tolik" zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň "Oči sněhem zaváté", z autorské dílny Semaforu, stává doslova dynamitem, když je vyhlášena absolutně největším hitem roku. S mnohými dalšími hity se Karel Gott poprvé ocitá na samotném vrcholu a je vyhlášen Zlatým slavíkem 1963, což pro něho znamená doslova raketový start.
Americké angažmá
V roce 1965, po odchodu ze Semaforu zakládá se svými novými spolupracovníky textařem a skladatelem – bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo a stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, když je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází na 7měsíční angažmá do Spojených států (Las Vegas). Končí tak éra začátku 60. let a také začátků Karla Gotta, doba prošpikovaná celou plejádou hitů, nastává čas odejít "na zkušenou".
Růst popularity
Koncem 60. let je už éra divadel malých forem a jejich písniček pryč, jejich největší sláva vzala za své. V pop music vzniká pozdější styl zvaný "střední proud" nebo-li "mainstream". (Rok 1967, kdy Karel Gott pobývá v USA je také na mnoho let už jediným rokem, kdy se podařilo jeho největšímu "rivalovi", Waldemarovi Matuškovi mu "ukrást" cenu Zlatého slavíka). Ze Spojených států se Karel Gott vrací jako úplně vyměněný, pryč je náhle ten poněkud nejistý, skromný mladík. Přichází úplně nový Karel Gott, dokonalý a sebevědomý profesionál, který o třídu převyšuje své kolegy. Po počátečních úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vychází jeho první (a hned zlaté !) album a kdy jeho jméno začíná zdobit ozdobný přívlastek "Zlatý hlas z Prahy", se s plnou vervou pouští do nové práce také na domácí scéně. Opět jsme svědky jednoho hitu většího než druhého, je tu doba slavné Lady Carneval. V tomto období pak popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru do té míry, že jí nebylo možné ignorovat. Nic na tom proto nezměnily ani srpnové události roku 1968 a nástup tzv. normalizace.
Zlatá éra Karla Gotta
V 70. a 80. letech pokračuje hvězdná dráha Karla Gotta lemovaná desítkami těch nejvýzamnějších ocenění, zlatých, stříbrných, diamantových a platinových desek, které sbírá doslova jako "na páse", včetně Zlatých slavíků. Vstupuje ve vrcholné formě doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii, cestuje od jednoho konce světa ke druhému, svůj repertoár rozšiřujeprakticky na všechny žánry, od popu, před lidovky až po klasikou hudbu. Vydává jeden hit za druhým, jedno album stíhá druhé, stejně jako TV show, ale dokonce se objevuje i v několika celovečerních jak hraných, tak dokumentárních filmech.
V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Česku i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje, na domácí scéně mu vůbec poprvé roste mohutná konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušuje dobu jeho kralování, a koncem 80. let ustupuje zpět. Mnozí upadli v zapomnění a tak je Karel opět na vrcholu. V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny, stává se pomalu zpěvákem v letech, který má ta nejlepší za sebou, neusiluje za každou cenu o první příčky v hitparádách mladých, naopak dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před líbivostí.
Filmové písně
Nazpíval kromě jiných titulní písničku do české, německé i slovenské verze animovaného seriálu Včelka Mája (na hudbu skladatele Karla Svobody).
Zpíval jednu z melodií ve filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera a ve filmu Tři oříšky pro Popelku zpíval píseň Kdepak ty ptáčku, hnízdo máš.
Zamýšlený konec kariéry
V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. Není pochyb o tom, že by změna politického režimu a nové možnosti, kdy většina "normalizačních" hvězd upadla v zapomnění, případně se začala věnovat podnikání, měla nějaký vliv na oblibu Karla Gotta. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997). Během 90. let se věnuje také stále víc své druhé lásce – malování a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje v Česku i v zahraničí. V obnovené anketě Zlatého slavíka „Český slavík“ obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes (2009). Celou dekádu úspěšných 90. let završuje famózním koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číně před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.
Na své dřívější úspěchy navazuje i v současnosti a nové příznivce si získává dokonce i mezi nejmladší generací, v době, kdy ty největší staré legendy zůstávají a nové hvězdy se mají teprve narodit.
Co se týče soukromí, tak je Karel Gott od 7.ledna 2008 manželem své dlouholeté přitelkyně Ivany Macháčkové s níž má dceru Charlotte Ellu a Nelly Sofii.
Dětství a mládí
Karel Gott se narodil 14. července 1939 v Plzni. V mládí toužil stát se malířem a po ukončení školní docházky se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během účňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák – amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil už v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock´n´roll bylo možné slyšet snad jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, avšak dostalo se mu mimořádné nabídky na angažmá v pražských tanečních kavárnách, kde tehdy hrály k tanci ty nejlepší české orchestry (např. K. Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD tak stačil ještě poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.
Počátky jeho působení
V roce 1958 získává první místo v soutěži amatérských zpěváků, ale teprve až v roce 1960 definitivně odchází z ČKD a věnuje se profesionálně již pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studuje až do roku 1963 operní zpěv u prof. Karenina (žáka nejslavnějšího ruského pěvce všech dob – Šaljapina) a do roku 1966 potom dálkově. První opravdové úspěchy ovšem nepřicházejí nijak rychle, u publika budí spíše smíšené a kontraverzní pocity, obecenstvo si těžko zvyká na jeho projev, který se zcela vymyká zažitým trendům v tehdejší taneční hudbě, která tehdy v Česku byla ještě i začátkem 60. let příliš ve stínu staré doby. Teprve až éra twistu v letech 1962 – 64 přinesla do české pop music výrazné oživení ze kterého vzešlo mnoho hvězd a hvězdiček, přestože drtivá většina z nich časem zapadla. Byla to však také šance, na kterou čekal i Karel Gott. Éra divadel malých forem, v nichž se rodila moderní populární hudba.
První úspěchy
V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku na angažmá do toho nejslavnějšího, tehdy ještě nového divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A právě tento fakt znamenal zásadní zlom v jeho karieře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou "Až nám bude dvakrát tolik" zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň "Oči sněhem zaváté", z autorské dílny Semaforu, stává doslova dynamitem, když je vyhlášena absolutně největším hitem roku. S mnohými dalšími hity se Karel Gott poprvé ocitá na samotném vrcholu a je vyhlášen Zlatým slavíkem 1963, což pro něho znamená doslova raketový start.
Americké angažmá
V roce 1965, po odchodu ze Semaforu zakládá se svými novými spolupracovníky textařem a skladatelem – bratry Štaidlovými vlastní divadelní scénu Apollo a stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, když je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází na 7měsíční angažmá do Spojených států (Las Vegas). Končí tak éra začátku 60. let a také začátků Karla Gotta, doba prošpikovaná celou plejádou hitů, nastává čas odejít "na zkušenou".
Růst popularity
Koncem 60. let je už éra divadel malých forem a jejich písniček pryč, jejich největší sláva vzala za své. V pop music vzniká pozdější styl zvaný "střední proud" nebo-li "mainstream". (Rok 1967, kdy Karel Gott pobývá v USA je také na mnoho let už jediným rokem, kdy se podařilo jeho největšímu "rivalovi", Waldemarovi Matuškovi mu "ukrást" cenu Zlatého slavíka). Ze Spojených států se Karel Gott vrací jako úplně vyměněný, pryč je náhle ten poněkud nejistý, skromný mladík. Přichází úplně nový Karel Gott, dokonalý a sebevědomý profesionál, který o třídu převyšuje své kolegy. Po počátečních úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vychází jeho první (a hned zlaté !) album a kdy jeho jméno začíná zdobit ozdobný přívlastek "Zlatý hlas z Prahy", se s plnou vervou pouští do nové práce také na domácí scéně. Opět jsme svědky jednoho hitu většího než druhého, je tu doba slavné Lady Carneval. V tomto období pak popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru do té míry, že jí nebylo možné ignorovat. Nic na tom proto nezměnily ani srpnové události roku 1968 a nástup tzv. normalizace.
Zlatá éra Karla Gotta
V 70. a 80. letech pokračuje hvězdná dráha Karla Gotta lemovaná desítkami těch nejvýzamnějších ocenění, zlatých, stříbrných, diamantových a platinových desek, které sbírá doslova jako "na páse", včetně Zlatých slavíků. Vstupuje ve vrcholné formě doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii, cestuje od jednoho konce světa ke druhému, svůj repertoár rozšiřujeprakticky na všechny žánry, od popu, před lidovky až po klasikou hudbu. Vydává jeden hit za druhým, jedno album stíhá druhé, stejně jako TV show, ale dokonce se objevuje i v několika celovečerních jak hraných, tak dokumentárních filmech.
V polovině 80. let popularita Karla Gotta v Česku i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje, na domácí scéně mu vůbec poprvé roste mohutná konkurence v podobě mladých zpěváků, která však jen nakrátko přerušuje dobu jeho kralování, a koncem 80. let ustupuje zpět. Mnozí upadli v zapomnění a tak je Karel opět na vrcholu. V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny, stává se pomalu zpěvákem v letech, který má ta nejlepší za sebou, neusiluje za každou cenu o první příčky v hitparádách mladých, naopak dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před líbivostí.
Filmové písně
Nazpíval kromě jiných titulní písničku do české, německé i slovenské verze animovaného seriálu Včelka Mája (na hudbu skladatele Karla Svobody).
Zpíval jednu z melodií ve filmu Limonádový Joe aneb Koňská opera a ve filmu Tři oříšky pro Popelku zpíval píseň Kdepak ty ptáčku, hnízdo máš.
Zamýšlený konec kariéry
V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. Není pochyb o tom, že by změna politického režimu a nové možnosti, kdy většina "normalizačních" hvězd upadla v zapomnění, případně se začala věnovat podnikání, měla nějaký vliv na oblibu Karla Gotta. V roce 1992 se jeho album Když muž se ženou snídá stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997). Během 90. let se věnuje také stále víc své druhé lásce – malování a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje v Česku i v zahraničí. V obnovené anketě Zlatého slavíka „Český slavík“ obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes (2009). Celou dekádu úspěšných 90. let završuje famózním koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číně před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.
Na své dřívější úspěchy navazuje i v současnosti a nové příznivce si získává dokonce i mezi nejmladší generací, v době, kdy ty největší staré legendy zůstávají a nové hvězdy se mají teprve narodit.
Co se týče soukromí, tak je Karel Gott od 7.ledna 2008 manželem své dlouholeté přitelkyně Ivany Macháčkové s níž má dceru Charlotte Ellu a Nelly Sofii.